Go podle Příkladů: Dočasné soubory a adresáře

Během běhu programu často chceme vytvářet data, která po skončení programu už nejsou potřeba. K tomu se hodí dočasné soubory a adresáře, protože časem nezaneřádí souborový systém.
	package main
	import ( "fmt" "os" "path/filepath" )
	func check(e error) { if e != nil { panic(e) } }
	func main() {
Nejjednodušší způsob, jak vytvořit dočasný soubor, je zavolat `os.CreateTemp`. Ten soubor vytvoří a otevře ho pro čtení i zápis. Jako první argument předáme `""`, takže `os.CreateTemp` vytvoří soubor ve výchozím umístění pro náš operační systém.	f, err := os.CreateTemp("", "sample") check(err)
Vypíšeme název dočasného souboru. Na operačních systémech založených na Unixu to bude pravděpodobně adresář `/tmp`. Název souboru začíná prefixem předaným jako druhý argument `os.CreateTemp` a zbytek se zvolí automaticky tak, aby souběžná volání vždy vytvořila různé názvy.	fmt.Println("Název dočasného souboru:", f.Name())
Po skončení soubor uklidíme. Operační systém dočasné soubory pravděpodobně po nějaké době uklidí sám, ale je dobrým zvykem to udělat explicitně.	defer os.Remove(f.Name())
Do souboru můžeme zapsat nějaká data.	_, err = f.Write([]byte{1, 2, 3, 4}) check(err)
Pokud chceme zapisovat hodně dočasných souborů, možná dáme přednost vytvoření dočasného adresáře. Argumenty `os.MkdirTemp` jsou stejné jako u `CreateTemp`, ale vrací název adresáře místo otevřeného souboru.	dname, err := os.MkdirTemp("", "sampledir") check(err) fmt.Println("Název dočasného adresáře:", dname)
	defer os.RemoveAll(dname)
Teď můžeme vytvářet názvy dočasných souborů tak, že před ně přidáme náš dočasný adresář.	fname := filepath.Join(dname, "file1") err = os.WriteFile(fname, []byte{1, 2}, 0666) check(err) }

$ go run temporary-files-and-directories.go
Název dočasného souboru: /tmp/sample610887201
Název dočasného adresáře: /tmp/sampledir898854668

Další příklad: Direktiva embed.